|
|
Prarodiče jako pěstouni pohledem sociálních pracovníků
LUSTOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá pěstounskou péčí zajišťovanou prarodiči. V mé práci byly stanoveny dva cíle, a to zmapovat zkušenosti sociálních pracovníků s výchovou dítěte svěřeného do pěstounské péče prarodičů a zjistit v jakých oblastech péče o dítě se nejvíce projevuje mezigenerační rozdíl. Pro zjištění cílů byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla vyhodnocena na základě otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 5 sociálních pracovnic. Výzkum byl realizován v březnu 2020. V teoretické části popisuji pěstounskou péči obecně, její historii v České republice, vznik a zánik pěstounské péče, dávky pěstounské péče, příbuzenskou pěstounskou péče a prarodiče v roli pěstounů. V praktické části bylo pomocí otevřeného kódování vytvořeno pět kategorií, kde každá kategorie obsahuje jednu až dvě podkategorie. Výzkumem jsem zjistila, že každá sociální pracovnice pohlíží na pěstounskou péči prarodičů jinak a že každá má jiné zkušenosti. Většinou se odpovědi sociálních pracovnic neshodovaly. Dále jsem zjišťovala konkrétní mezigenerační rozdíly, rizika a negativa této pěstounské péče, trávení volného času s dětmi a jak se prarodiče podílí na školní přípravě dětí. Tato bakalářská práce může posloužit jako zdroj informací pro osoby pověřené k výkonu sociálně právní ochrany dětí.
|
|
|
Sociální politika ČR v profesním uplatnění lidí dlouhodobě pečujících o osobu blízkou
Vojířová, Dita ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Petr (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je sociální situace rodičů, kteří se dlouhodobě starají o své dítě s mentálním postižením. Charakter tohoto typu postižení si vyžaduje a předpokládá trvalou a pravidelnou péči, kterou lze velmi těžko skloubit se zaměstnáním, což obvykle vede k rezignaci na jejich profesní uplatnění. V období dospělosti, kdy může díky profesionálním sociálním službám dojít k postupnému a přirozenému osamostatnění dětí s postižením, je pro pečující rodiče velmi obtížné opět se pracovně začlenit. Prostřednictvím příspěvku na péči mohou uvíznout v sociální pasti, která jim brání doplňovat náročnou péči využitím sociálních služeb. Cílem práce je identifikovat potřeby pečujících osob při opětovném pracovním uplatnění a navrhnout legislativní opatření, která by jim byla nápomocná. Klíčová slova: Sociální politika, pečující osoby, profesní uplatnění, rodina, příspěvek na péči, sociální služby
|
|
|
Alzheimerova demence v rodině - využití služeb denního, týdenního stacionáře
KOVAŘÍKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce je zaměřena na problematiku péče o klienty s Alzheimerovou demencí, včetně zátěže rodinných příslušníků a eventuálních možností využití služeb denního, týdenního stacionáře. Teoretická část práce se zabývá Alzheimerovou demencí včetně ošetřovatelské péče, systémem péče o nemocné v České republice a možností využití služeb denních, týdenních stacionářů. V empirické části diplomové práce jsme použili metodu kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita metoda dotazování formou nestandardizovaného rozhovoru. Z výsledků kvalitativního výzkumného šetření je zřejmé, že péče u klientů s Alzheimerovou demencí představuje velkou zátěž pro rodinné příslušníky, kteří o takto nemocné pečují a v souvislosti s poskytovanou péčí musí řešit následující problémy. Musí se vyrovnat s postupným zhoršováním paměti nemocných, která souvisí s občasným zapomínáním, dezorientací, blouděním. Dalším problémem je zvládnout přijatelným způsobem změnu chování svých blízkých, kteří je často slovně i fyzicky napadají. Rodinní příslušníci pomáhají svým blízkým s výživou, vyprazdňováním, hygienou a úpravou zevnějšku. Musí řešit problémy s aktivizací nemocných včetně procvičování paměti, dohlížejí, aby spolkli předepsané léky. Závěry diplomové práce ukazují, že rodinní příslušníci musí při poskytování péče svým blízkým řešit mnoho již z výše zmíněných problémů. Sami jsou v souvislosti s poskytovanou péčí unaveni, vyčerpáni, s čímž souvisí i výskyt jejich zdravotních problémů. Zanedbávají sami sebe a svou rodinu, velmi obtížné pro ně je skloubit péči se zaměstnáním, do kterého občas odcházejí nevyspalí. Z těchto důvodů by rádi využili služeb denních, týdenních stacionářů. Přínos vidí v ulehčení jejich situace v souvislosti s poskytovanou péčí. Z výzkumného šetření vyplynuly očekávané služby stacionáře včetně očekávané ošetřovatelské péče. Výsledky výzkumného šetření byly předloženy vedení Nemocnice následné péče v Humpolci z důvodu plánování otevření denního stacionáře pro nemocné s Alzheimerovou demencí. Dále byly podkladem k uskutečnění semináře pro případné zájemce, kteří by chtěli ve stacionáři pracovat. Na základě informací získaných v průběhu psaní diplomové práce byl vytvořen návrh brožury, která bude sloužit jako informační materiál pro rodinné příslušníky klientů s Alzheimerovou demencí včetně samotných nemocných.
|
|
|
Pěstounská péče v Jihočeském kraji v letech 2003 a 2008.
ŠIMONOVÁ, Libuše
Práce přibližuje problematiku náhradní rodinné péče se zaměřením především na pěstounskou péči. První kapitola obsahuje stručné přiblížení osvojení tzv. adopce pro možnost porovnání a pochopení rozdílu mezi těmito formami náhradní rodinné péče. Následuje kapitola, která pěstounskou péči přibližuje z pohledu historie a legislativy. Dále nás práce seznamuje se všemi zúčastněnými subjekty - adresáty pěstounské péče, žadateli o pěstounskou péči a orgány činnými v procesu zprostředkování pěstounské péče {--} seznamuje nás s postupem v procesu zprostředkování PP. Zaměření praktické části práce se týká zjištění, jaká je situace v oblasti pěstounské péče v Jihočeském kraji. V návaznosti na stanovené cíle bylo pro praktickou část této práce provedeno šetření pomocí sekundární analýzy dat ze záznamů primární dokumentace dětí umístěných do pěstounské péče v Jihočeském kraji v letech 2003 a 2008 a ze základní dokumentace žadatelů o zprostředkování pěstounské péče ve stejných ročnících, kteří děti do pěstounské péče skutečně přijali. V závěru práce jsou data z šetření vyhodnocena {--} a jejich výsledky vyjádřeny pomocí tabulek a grafů. Porovnání výsledků se ve sledovaných letech je zdrojem odpovědí na předem stanovené výzkumné otázky.
|
host ::
RSS.